-

-

Dlouho jsem přemýšlel co na sebe mám prozradit.

Stručně a jasně řečeno. Jak jsem se oženil tak jsem pociťoval potřebu se odreagovat. Začal jsem hrát šachy, ale záhy jsem zjistil, že aby mě to bavilo, tak musím občas také vyhrát a to bylo zřídka kdy. ( no chodil jsem mezi mistry okresního formátu ).

Po narození našeho prvního syna jsem pomáhal tchánovi vyvolávat fotky v koupelně panelového domu a zdálo se mi to docela zajímavé. Vyštrachal jsem ze sklepa bakeliťák značky Pionýr ( můj první fotoaparát na svitkový film 6 x 6 ) a fotokomoru jsem si zřídil ve sklepě a trávil tam spoustu času . Kupoval jsem knihy o focení a hltal informace o technice a o výtvarném kumštu (rád vzpomínám na útlou knížku od Jána Šmoka s názvem ZAČNĚTE FOTOGRAFOVAT ) dodnes se snažím používat jeho rady.

Pak asi po roce nastal přechod na příbuzný obor a to na film.( na svědomí to má bratránek Jaroslav který nám promítal rodinné filmečky ). Manželka neprotestovala a tak se v mích rukou ocitla kamera na film SD-8 značky Qvarz ( rok 1978 ). Plný nadšení jsem vystřídal mnoho kamer a ostatní techniky sdružoval se s lidmi stejného ražení a točil desítky filmů. Filmovému řemeslu jsem se naučil v tehdejším filmovém klubu ( zřizovatelem bylo okresní kulturní středisko v Kutné Hoře ). tam jsem našel jak se říká ,lidi se stejnou krevní skupinou. Jako filmový amatér jsem se rád zúčastnil spousty soutěží a přehlídek na které rád vzpomínám.

S příchodem změn ve společnosti se ze mě přes noc stal profesionál ( rok 1990 ) .To jsem ještě netušil do čeho se to řítím.( asi jako mnoho lidí ). Pak jsem to střídal, nejdříve profi, pak poloprofi, zase profi atd. Absolvoval jsem kurzy pro pracovníky grafického studia na video-aplikace softvare od firmy Adobe.   Stále se snažím držet krok s technikou a s moderními výrazovými prostředky a vyhovět především zákazníkovi a to vše se srdcem filmového nadšence.